Bítešská PBS nastartovala spolupráci s jihokorejským KARI. Novému zákazníkovi dodala první motor PBS TS100

Šestiletý vývojový program hybridního pohonného systému je nyní v úvodní fázi ověření konstrukčního návrhu. Zapojení PBS z Velké Bíteše na začátku projektu je proto slibným odrazovým můstkem pro spolupráci ve všech rozvržených etapách. První funkční prototyp nového hybridního pohonu má KARI vyvinout a vyrobit do tří let. A pokud se vývoj podaří, budou následovat další zkušební prototypy a nakonec sériová výroba. V takovém případě by mohlo jít o spolupráci na desítky let.

Prozatím PBS dodala KARI jeden motor, jehož přejímkou ovšem angažmá bítešské firmy nekončí. Nejprve inženýři z PBS vyrazí do jihokorejského Tedžonu, kde státní agentura pro aerokosmický výzkum sídlí, aby motor nastavili dle požadavků zákazníka. Následovat bude průběžná technická spolupráce. „Z teritoriálního pohledu sice nejde o naší první dodávku do Jižní Koreje, ovšem z hlediska prestiže jde o zásadní referenci. KARI je nejsilnější vývojovou autoritou v zemi a má významné postavení ve struktuře jihokorejského leteckého průmyslu. Naše spolupráce proto vysílá dalším zákazníkům jasný signál o špičkové kvalitě produktů z dílny PBS,“ vysvětluje Marek Fiala, šéf marketingu PBS Velká Bíteš.

Je běžnou praxí ve všech inovativních odvětvích průmyslu, tedy i v letectví, že na počátku projektu jsou informace jen velmi kusé anebo vůbec utajované. Z toho důvodu zatím ani nelze upřesnit, pro jaké letadlo bude hybridní pohon určen či z jaké technologie bude vycházet. V obecné rovině by turbohřídelový motor PBS TS100 měl pohánět generátor, který bude dodávat elektrickou energii elektromotorům v těch fázích letu, kdy by požadavky na zvýšený výkon příliš vyčerpávaly baterie. Elektromotory integrované v letounu tím pádem nebudou závislé pouze na nízké energetické hustotě lithiových baterií a tím se znatelně navýší dolet a maximální vzletová hmotnost letadla. Také proto patří vývoj hybridních pohonů do různých typů létajících prostředků mezi trendy na celosvětové scéně.

V asijském měřítku má ovšem Jižní Korea pro PBS specifický význam. Patří totiž do smečky tzv. asijských ekonomických a technologických tygrů, kteří se vyznačují novou industrializací a rychlým hospodářským růstem. V tomto společenství je země spolu s Hongkongem, Singapurem a Taiwanem. Zatímco první dva jmenované státy kralují ve světě peněžních toků a patří mezi čtyři největší finanční centra na světě, Jižní Korea a Taiwan vsadily na technologický pokrok a inovace. 

Jižní Korea se vydala cestou rozvoje vlastních leteckých kapacit, neboť letecký průmysl se celosvětově považuje za prestižní inovativní odvětví, které řadí zemi na špici průmyslové excelence a představuje nejvyšší technickou svébytnost státu v národním měřítku. Budovat materiální i znalostní základnu je však v letectví vždy během na dlouhou trať. Jižní Korea se proto nejprve pustila do mezinárodních kooperací, a pak s robustní institucionální i finanční podporou státu mohla přejít k vlastním ambiciózním projektům. S ohledem na vysoký podíl vývoje v letectví byl zároveň s budováním průmyslové základny založen KARI jako národní centrum leteckého výzkumu a vývoje. Vznikl v roce 1989 a nyní hraje v rozvoji korejského aerokosmického průmyslu důležitou roli obdobnou třeba americké NASA. V současné době KARI pracuje na řadě aerokosmických projektů budoucnosti. Od nového hybridního pohonu až po pokročilý raketový nosič KSLV-2. 

V kontextu produkce PBS to znamená naskočit do rozjetého vlaku země s rozvíjejícím se průmyslem a šanci získat vývojový podíl na designu finálních produktů. A tudíž i získání odbytiště na desítky let. Skladba jihokorejských leteckých ambicí navíc hraje podle not na obsazení různých segmentů trhu vlastními létajícími prostředky. Pro PBS je tak tamní trh zajímavý z pohledu celého výrobního spektra firmy. „Největší potenciál uplatnění máme právě v zemích, které hledají dodavatelské schopnosti pro své finální programy. Jižní Koreu máme proto dlouhodobě na seznamu nejzajímavějších vývozních destinací. I přes naši špičkovou kvalitu ovšem otevření nového trhu díky specifikám leteckého segmentu běžně trvá řadu let. K větším objednávkám se dostáváme skrze dílčí reference třeba i pět let. Proto je pro je pro nás zakázka pro KARI významným milníkem na cestě k větším příležitostem na jihokorejském trhu,“ potvrzuje Fiala z PBS Velká Bíteš.

V sedmdesátileté tradici výrobního závodu ve Velké Bíteši se PBS přes padesát let specializuje na letecký průmysl. Know-how firmy vychází z vlastního vývoje a díky vývojovým kapacitám také dokáže zákazníkům nabídnout při garanci většího odbytu produkci de facto šitou na míru. Pro Jižní Koreu jde tedy o technologického partnera, který má know-how pro dodávky pohonů a dalších komponent pro jejich ambiciózní projekty. Bítešská „PBSka“ se totiž specializuje nejen na turbínové a proudové motory, které pohánějí bezpilotní i pilotované prostředky v USA, Evropě i Asii. Mezi světovou elitu patří PBS také ve vývoji, výrobě a údržbě pomocných energetických jednotek. Je jednou ze čtyř firem na světě, která je v tomto oboru certifikována evropskou dohlédací agenturou EASA. Pomocné energetické jednotky PBS pomáhají startovat 10tunové vrtulníky po celém světě, tak proč by nemohly „nahodit“ motory i těch jihokorejských.