EXPORT.CZ: DRUHÉ LETECKÉ STOLETÍ

Letos v květnu tomu bylo přesně sto let, co byl na letišti ve Kbelích slavnostně představen letoun Letov Š-1, první československý stroj vlastní konstrukce i výroby. O pár let později se zrodil jeho následovník ladných aerodynamických tvarů s označením Š-20. Ten se zase stal prvním letadlem, které putovalo na export – „šmoliko“, jak se mu přezdívalo, používala litevská armáda.

Český letecký průmysl se tak přehoupl do druhého století. A nevede si vůbec špatně. Zvládá totiž celou širokou paletu činností – od výzkumu a vývoje, přes nadějné startupy, výrobu komponentů či celých částí letadel a motorů, až po dodávky systémů a letištní techniky či servis. „Jsme plně konkurenceschopní právě proto, že se podařilo udržet vyváženou kombinaci firem dodávajících pro velké nadnárodní hráče a společnosti, které se zaměřují na výrobu vlastních letadel. Pokládám za důležité tuto strukturu udržet a dále rozvíjet především s důrazem na vlastní produkty s vysokou přidanou hodnotou,“ říká Josef Kašpar, prezident Asociace leteckých výrobců. Stejně jako za průkopnických časů přitom platí, že se v Česku „in house“ vyrábějí kompletní letouny. „Pořád ještě patříme mezi devět zemí světa, které jsou schopné kompletně vyvinout a vyrobit letadlo pouze na svém území. S tím souvisí i trvalá udržitelnost lidských zdrojů a know-how. To je velká konkurenční i bezpečnostní výhoda,“ dodává Josef Kašpar.

Zdaleka přitom nejde jen o oba moderní následovníky svých slavných předchůdců – podzvukový cvičný letoun L-39 NG z Aera Vodochody a dopravní turbovrtulové letadlo L-410 NG z Aircraft Industries, které navíc využívá další dvě klíčové součásti vyrobené kompletně v Česku – motor od GE Aviation a vrtule od firmy Avia Propeller. Na českém i zahraničním nebi se daří i sportovním letadlům. V kategorii vzletové hmotnosti do 2 tun se českým výrobcům tradičně dobře vede ve Spojených státech, kam putuje pětina exportu těchto strojů. Firma Czech Sport Aircraft je dokonce v USA v kategorii LSA s téměř 300 registrovanými stroji dvojkou na trhu. Sportovní letouny české výroby ale bodují také v zemích EU, Číně, Latinské Americe nebo některých afrických zemích.

Svědčí o tom nejen statistiky, ale i zkušenosti ze světa, kde jsou malá česká letadla vidět. „Loni jsem filmoval na Novém Zélandu a byl jsem překvapený, když jsem narazil asi na 15 ultralehkých strojů vyrobených v Česku,“ líčí Jiří Pruša, pilot a provozovatel webu Flying Revue. „I když je komunita soukromých českých výrobců ultralehkých letadel na vyspělých západních trzích poměrně aktivní, jsem přesvědčený, že by mohla pomoci intenzivnější propagace ze strany státu,“ domnívá se.

Klíčový je fakt, že export celého českého leteckého průmyslu, který u nás zaměstnává na 20 tisíc lidí, postupně stoupá. Loni Česko na světové trhy vyvezlo letadla nebo jejich součásti v celkové hodnotě 16,5 miliardy korun. Za posledních sedm let se tak objem exportu zdvojnásobil. Jednoznačnou stálicí mezi zeměmi, kam český letecký vývoz míří, zůstává sousední Německo, následované další leteckou velmocí, Francií. Je to dáno mimo jiné řadou českých subdodávek pro evropské konsorcium Airbus. V jeho letadlech bychom našli z české provenience třeba dveře, kuchyňské moduly a odpočinkové místnosti posádky, skořepinové konstrukce nebo díly z hliníkových slitin, titanu či oceli. Airbus létá s motory od americké firmy Honeywell. Ovšem i jejich klíčové součásti se vyrábějí v Olomouci.

Velký zájem ze západní Evropy se odráží i na účasti českých firem na obou klíčových leteckých veletrzích, které se konají ve francouzském Le Bourget a britském Farnborough. Na Paris Air Show se loni prezentovalo deset českých firem ve společném národním stánku. Představila se tu třeba firma Ray Service, výrobce speciální kabeláže a subsystémů pro letectví i pozemní techniku, nebo olomoucká společnost SEKO Aerospace, která dodává pomocné energetické jednotky pro velké globální hráče, jakými jsou francouzský Safran, americký Honeywell, GE Aviation nebo Pratt &Whitney. Britský aerosalon, který se ob rok s francouzským veletrhem střídá, byl letos kvůli koronaviru zrušen. Předloni ale ve Farnborough velký zájem vzbudila firma PBS Velká Bíteš se svým malým proudovým motorem pro bezpilotní letadla.

Mezi nadějné trhy pro český letecký průmysl patří také Rusko, kam loni z Česka putovala letecká technika v hodnotě 2,3 miliardy korun. Ruský trh šel skokově nahoru poté, co koncem roku 2018 společnost Aircraft Industries začala svůj letoun L-410 montovat také v Jekatěrinburgu. „Jde o letoun, který se výborně uvedl ještě v dobách Sovětského svazu, později v Rusku a zemích SNS. Tuto pozitivní stopu je určitě možné dále rozvíjet,“ domnívá se Josef Pruša.

Nejde ale jen o „turbolet“ a zvažované oživění jeho většího následovníka L-610. Řada českých firem, včetně výrobců ultralightů, se loni představila na veletrhu MAKS 2019, který se konal nedaleko Moskvy. Co do objemu prozatím malým trhem, který má však velký potenciál, je pak Čína, která v souvislosti s uvolňováním státních regulací zažívá boom civilního letectví. Na čínském trhu působí Aircraft Industries, našly zde uplatnění radarové systémy společností Eldis a ERA. Zmínit je třeba i úspěch benešovské pilotní školy F AIR, kde probíhal výcvik pilotů Sichuan Airlines. Do výčtu regionů, kde by český letecký průmysl mohl lépe bodovat, přidává Josef Kašpar kromě uvedených zemí ještě jihovýchodní Asii, africké země nebo Latinskou Ameriku, kde stoupá poptávka po regionální vzdušné přepravě. Ostatně Brazílie je v loňském žebříčku českého leteckého exportu na čtvrté příčce. „Který z uvedených trhů se ukáže po pandemii koronaviru jako nadějný nebo perspektivní, je ale velké věštění,“ dodává šéf Asociace leteckých výrobců.

Krize kolem koronaviru ovlivnila letecký průmysl po celém světě. České firmy by z ní ale nemusely vyjít úplně špatně. I v druhém leteckém století, které právě započalo, má Česko výhodu v tradici, flexibilitě a stále ještě nižších výrobních nákladech. A vzhledem k široké paletě výrobků a služeb, které český letecký průmysl nabízí, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by ze stoupání na křivce exportu musel tento průmyslový segment zahájit nouzové klesání.

Autor: Blahoslav Hruška, Moderní ekonomická diplomacie 
 
Článek vznikl pro web Moderní ekonomická diplomacie MZV ČR www.export.cz. Jeho plné znění publikujeme s vědomím redakce. 
 
Zdroj: www.export.cz/analyza/druhe-letecke-stoleti