Velkolepá vodní slavobrána uvítala na letišti uzbeckého Taškentu zbrusu nový letoun L 410 z dílny Aircraft Industries. V pořadí druhý stroj kunovické letecké továrny tu přistál v posledním srpnovém dni a rozšířil řady největšího národního dopravce regionu Uzbekistan Airways.
Uzbecké národní aerolinky si pořídily čtyřistadesítky v rámci programu rozvoje regionální dopravy, který výrobci z Kunovic otevírá velký potenciál pro další dodávky. Smlouva na první dva stroje L 410 UVP-E20 mezi společnostmi
OMNIPOL (který svou nyní dceřinou společnost
Aircraft Industries koupil vloni v dubnu) a
Uzbekistan Airways byla podepsána letos v červnu. A už 15. července na taškentské letiště dorazil první z obou zakoupených letounů. Přejímka prvního stroje byla slavnostně podepsána u příležitosti podnikatelské mise do země vedené ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou.
Oba letouny budou teď sloužit pasažérům na komerčních vnitrostátních linkách, které jsou v Uzbekistánu na vzestupu. „Jsem rád, že jsme druhý letoun L 410 převzali v předvečer největšího státního svátku – Dne nezávislosti Uzbekistánu. Stroj pomůže propojit leteckou dopravou řadu měst naší země,“ sdělil k premiéře druhé čtyřistadesítky předseda představenstva Uzbekistan Airways Shurchat Chudajkulov. Aircraft Industries tak v regionu Střední Asie získávají velmi prestižního zákazníka.
Turbovrtulový dobrodruh
Přes pět tisíc kilometrů dlouhou trasu z Kunovic do Taškentu zdolal turbovrtulový hornoplošník ve dvou dnech, a to s mezipřistáními v Rumunsku, Bulharsku, Turecku a Ázerbájdžánu. Podle svých technických parametrů mohl během letu dosahovat maximální rychlosti 405 kilometrů v hodině a vystoupat až do výšky 4200 metrů. Maximální dolet letounu je 1500 kilometrů. Ve vzduchu vydrží i přes pět hodin letu.
Celosvětově oblíbené kunovické čtyřistadesítky jsou přitom už desítky let vyhlášené svými provozními schopnostmi, s nimž potvrzují svou robustnost a variabilitu i ve značně divokých podmínkách. Uzbekistan Airways tak získávají stroje, jimž nečiní potíž přistávání na krátkých ani nezpevněných plochách a které se nezapotí ani v teplotních výkyvech mezi plus a mínus 50 °C.
Svým středoasijským křtem ohněm si přitom stroj z dílny kunovické Aircraft Industries prošel už na začátku roku. Letoun L 410 NG totiž 28. února v Tádžikistánu předvedl husarský kousek, kdy realizoval přistání v Khorogu – jednom ze tří nejnáročnějších letišť pro přistání na světě. Proměnlivé počasí, nepříznivý terén a šestitisícové vrcholky hor tady v bezprostřední blízkosti hranice s Afghánistánem tvoří leteckou noční můru, kvůli níž nebyl mezi metropolí Dušanbe a univerzitním Khorogem už takřka deset let realizován žádný komerční let. Namísto osmapadesátiminutového leteckého spojení tak této trase dlouhé roky dominovala pozemní cesta, čítající až čtrnáct hodin čistého času... dokud se tu neobjevil letoun z Kunovic. Čtyřistadesítka při přistání zabodovala ve velkém stylu; obnovením letecké trasy Dušanbe – Khorog totiž může spustit bezprecedentní obrat v rozvoji celého regionu.
Koneckonců, čtyřistadesítka předvedla, že ji hned tak něco nerozhází, i na nejnebezpečnějším letišti světa – totiž když začala před lety s velkou parádou přistávat na dráze nepálské Lukly. A právě tohle jsou unikátní schopnosti, které dnes největší uzbecká aerolinka potřebuje k tomu, aby kunovické letouny využila k restartu regionálního turistického ruchu v Uzbekistánu – včetně znovuotevření tras, jejichž mnohá letiště byla zanedbaná desítky let. „Jedná se o první stroje dodané do země, která má obrovský potenciál,“ potvrzuje význam uzbecké mise za mateřskou skupinu Aircraft Industries OMNIPOL prezident Jiří Podpěra a dodává: „Už dnes jednáme o příležitostech pro další dodávky.“ Uzbekistán je totiž pro Omnipol významným obchodním partnerem dlouhodobě. Omnipol tu v tandemu s Aero Vodochody stojí za opravou a modernizací šesti kusů cvičných letounů L-39, které patří tamním vzdušným silám, stejně jako za modernizací šesti letišť.
Čtyřistadesítka má zelenou
Jednou z prvních velkých misí nově získaného letounu L 410 se v Uzbekistánu brzy stane obnovení leteckého spojení mezi městy Taškent a Andižan, kde čtyřistadesítka dostane skvělou příležitost předvést svou všestrannost: letiště v Andižanu, což je třetí největší město v Uzbekistánu, vzdálené 350 kilometrů od Taškentu, má totiž složitější přistávací podmínky i ranvej. Už nyní ale stroj odstartoval na premiérové lince z Taškentu do Zaaminu, který je domovinou současného prezidenta Uzbekistánu Shavkata Mirziyoyeva a se svým vyhlášeným lázeňským střediskem ve výšce 2000 metrů nad mořem se mu v turistickém ruchu přezdívá „uzbecké Švýcarsko“.
I první z obou letadel už přitom sviští na plné obrátky – v současnosti vykonává lety na své pilotní destinaci mezi Taškentem a druhým největším městem Uzbekistánu Samarkandem. Jednosměrná letenka do jednoho z nejstarších měst na světě, ležícího 720 metrů nad mořem, přijde na třísetkilometrové trase na osm euro a zpáteční na čtrnáct. Provozní ekonomika L 410 se tak vyplácí i pasažérům.
Kunovické čtyřistadesítky tak v tuto chvíli sbírají body na stěžejních trasách mezi nejvýznamnějšími i menšími městy Uzbekistánu. Upraveny jsou přitom podle požadavků zákazníka: disponují kapacitou pro devatenáct pasažérů se zavazadly, celokoženými sedačkami – a příjemný let zaručuje klimatizace.